V této kapitole se zaměříme na jízdu v různých dopravních prostředcích. Jako například auto, autobus, tramvaj a další prostředky veřejné hromadné dopravy.

I když tyto dopravní prostředky zatím nemůžeš řídit a vždycky tě někdo veze, tak to neznamená, že pro tebe neplatí určitá pravidla. Jsou to především pravidla slušného chování,
ale také bys měl znát pravidla, která platí pro ty, kteří tě dopravními prostředky vozí.

Začneme jízdou autem. Auto všichni dobře známe a většina z nás s ním i často jezdí. Zopakujeme si tedy základní pravidla při jízdě autem.

Řídit automobil může každý, komu je více než 18 let a má platné řidičské oprávnění (řidičský průkaz). Řidičský průkaz může získat v autoškole, kde se naučí auto správně ovládat
a také znát všechna pravidla silničního provozu. Když složí zkoušky, tak může řídit automobil.

Při jízdě autem musí mít všichni zapnuty bezpečnostní pásy. Pásy jsou při jízdě nesmírně důležité, protože nám mohou zachránit život. Je ale důležité je správně používat, mít je vždy správně zapnuté a ve správné výšce. V tom případě totiž zabezpečují, abychom při nehodě zůstali sedět pevně na místě, nevylétli ze sedačky a nepotloukli se. Proto je důležité být připoután bezpečnostním pásem vždy, když auto jede. Rozhodně neplatí pravidlo, že když jedeme jenom kousek,
tak nemusíme být připoutaní. Každý řidič nese zodpovědnost za to, že všichni pasažéři v jeho autě jsou správně zabezpečeni autosedačkami nebo bezpečnostními pásy,
a to na jakoukoliv vzdálenost. Některá auta už jsou vybavena
i výstražnými signály, které nám oznamují, že řidič nebo spolujezdec není připoután. Platí to ovšem i pro všechny pasažéry jedoucí v autě vzadu.

Důležité je také připoutat v autě zvířata. Pro zvířátka se prodávají speciální přepravky a pro psy dokonce i bezpečnostní pásy. Je také velmi důležité, aby v autě byl dostatečně upevněný veškerý náklad. Při prudkém brzdění
se může stát, že nepřipevněné předměty nebo zvířata vylétnou do prostoru auta a mohou ohrozit zdraví pasažérů.

Jelen radí:

Víš, že při nárazu máš tak velkou energii jako bys vážil několikanásobek své hmotnosti? A to platí i pro nepřipevněné předměty!

Děti musí mít autosedačku. Jsou totiž malé vzrůstem a pás by je sám o sobě dostatečně neochránil. V autosedačce musí povinně jezdit všechny děti, které jsou menší než 150 cm
a váží méně než 36 kg. Znamená to tedy, že bez autosedačky můžeš jezdit, až když jsi vyšší než 150 cm a vážíš více
než 36 kg. Splnit ale musíš obě podmínky, abys mohl jezdit jako dospělák bez sedačky.

Jelen radí:

Škoda, že se do sedačky nevejdu - je pohodlná máš lepší pásy a můžeš se koukat pěkně z výšky.

Vždycky je fajn, když ti někdo nabídne, že tě sveze autem
a nemusíš jít pěšky. Musíš ale dávat pozor na to,
abys nenasedl do auta k někomu neznámému. Je důležité, abys řidiče dobře znal a pokud možno si byl jistý, že má řidičský průkaz, před jízdou nepil žádný alkohol, je odpočatý
a připravený na jízdu.

Jelen radí:

Stejně tak jako doma chceme mít krásně uklizeno, tak musíme dbát na to, aby bylo pěkně uklizeno všude kolem nás. Každé malé dítě přece ví, že odpadky patří
do koše, proto je nikdy nevyhazuj z okna auta nebo jiných dopravních prostředků. Kromě toho,
že děláš kolem nás nepořádek, tak je to i nebezpečné, protože vyhozený odpadek může ohrozit například řidiče jedoucího
za tebou v autě nebo na kole. Řidič se může leknout anebo se mu může odpadek připlést do výhledu a způsobit tak nehodu nebo zranění.

Auta jezdí ve většině států na světě vpravo. V cizině,
např. ve Velké Británii, Austrálii nebo v některých asijských státech, se však můžeš setkat s tím, že auta jezdí vlevo.

I když je na silnici více pruhů v jednom směru, např. na dálnici, měla by se auta vždy držet v pravém pruhu a levý pruh, tzv. rychlý, používat pouze pro předjíždění pomalejších automobilů. Každý řidič musí dbát na to, aby neomezoval nebo neohrožoval ostatní účastníky silničního provozu.
To znamená, aby nejezdil příliš pomalu anebo naopak příliš rychle a neblokoval jednotlivé jízdní pruhy.

Při přejíždění z pruhu do pruhu je vždy třeba dát znamení o změně směru jízdy – blinkr. Tak všichni vědí, že budeme přejíždět do druhého pruhu. Vozidla, která mají směrovky (blinkry), je používají po celou dobu změny směru jízdy. Cyklistům stačí ukázat včas před změnou směru a potom opět chytit oběma rukama řídítka a přejet do správného pruhu.

​ V případě, že pruh končí (viz. značka), pak se musí řidič zařadit do pruhu, který nadále pokračuje. V takovém případě používáme tzv. pravidlo „zipu“. Toto pravidlo znamená, že se vždy řadí jedno auto z pruhu, který dále pokračuje a za něj auto z pruhu, který končí. Vypadá to tedy, jako když se zapíná zip. Řidiči, kteří jedou v průběžném pruhu (v pruhu, který dál pokračuje), by vždy měli být ohleduplní a toto pravidlo dodržovat. Tímto pravidlem se totiž udržuje plynulost jízdy všech aut a nevznikají dopravní zácpy.

Všichni moc rádi jezdíme autem, protože je to nejpohodlnější, a také proto, že můžeme vyrazit na cestu, kdy chceme a můžeme si vybrat nejlepší trasu. Ne vždy je ale možné autem jet, a proto existují prostředky veřejné dopravy. Jsou to autobusy, tramvaje, vlaky, metro a trolejbusy. Ve městech je vždy lepší využít prostředků městské hromadné dopravy, abychom předešli dopravním zácpám. Většinou bývá cestování hromadnou dopravou ve městech i rychlejší než jízda autem.

Profesionální řidiči, kteří prostředky veřejné dopravy řídí, se také musí řídit přísnými pravidly. Musí být řádně proškoleni a mít pro jejich řízení speciální řidičský průkaz. My, kteří se prostředky veřejné dopravy vozíme, ale také musíme dodržovat určitá pravidla. Jsou to především pravidla slušného a bezpečného chování. Musíme dbát na to, abychom neohrožovali ostatní cestující a nekomplikovali práci řidičům.

Na zastávkách veřejné dopravy se vždy chovej slušně a bezpečně – neběhej, nekřič a také si nehraj s míčem nebo podobnými hračkami. Mohl bys tím totiž ohrozit další cestující, kteří tam čekají s tebou.

Když nastupuješ do autobusu, vlaku, tramvaje nebo trolejbusu, vždy nech nejdříve cestující vystoupit. Nikdy se netlač do dveří, když ještě všichni nevystoupili. Zajistíš tak pořádek a plynulou cestu dopravního prostředku. Při nastupování také vždy dávej přednost seniorům nebo nemocným a postiženým lidem. Rovněž maminky s kočárky před tebou mají přednost. Nezapomeň, že vždy musíš uposlechnout pokynů řidiče a řídit se jimi.

Když vystupuješ z autobusu, tak často spěcháš a chceš
co nejrychleji vyrazit domů nebo do školy. Musíš ale dávat dobrý pozor na to, že když potřebuješ přejít silnici, tak tě ostatní automobily přes autobus většinou nevidí. Proto je lepší vždy raději počkat, než autobus odjede a potom teprve v klidu přecházet. Při vystupování z tramvaje se ti může stát, že tam nebude zastávka, ale budeš muset přejít na chodník přes vozovku. Zastávka může být na chodníku a při nastupování do tramvaje musíš počkat, až tramvaj zastaví
a otevře dveře. Ostatní řidiči už nesmí vjíždět mezi tramvaj
a zastávku a ty můžeš přejít vozovku a nastoupit. Pokud je
u zastávky přechod nebo podchod, tak ho samozřejmě využij. Pokud autobus stojí ve stanici déle, pak přecházej raději za autobusem.

Vždy dávej dobrý pozor, pečlivě se rozhlédni a snaž se předvídat, co se může stát a jak se zachovají ostatní účastníci provozu.